OBELISK 5/2008
Asi nikomu by se nelíbilo bydlet vedle obrovské skládky komunálního odpadu. Tak to je asi jediná solidní informace vyplývající z článku "Lidé - život - odpady", uveřejněném v dubnu v časopise Objektiv. Jako členové občanského sdružení "Hrádky beze skládky", kteří se o problematiku zajímají více než čtyři roky, musíme reagovat a sdělit přesná a tentokrát opravdu objektivní fakta.
Jaké tedy budou dopady na obyvatele města, pokud by radnice od stavby skládky přeci jen ustoupila? Co mohou čekat lidé, kteří si postavili domky v krásné krajině v podhůří Beskyd? Proč měli informace pouze o rušení bývalé skládky, která je nyní již dva roky uzavřena a čeká na rekultivaci? Zabývá se radnice i jinými možnostmi likvidace odpadů?
Je samozřejmě nutné počítat s tím, že cena za odpady skutečně do budoucna poroste stejně jako ceny jiných služeb. V současné době občané Valašského Meziříčí platí maximální zákonem stanovený poplatek za svoz odpadů. Je zvláštní, že v okolních městech jsou tyto poplatky nižší (důvodem jsou příspěvky obcí), přestože tyhle obce neprovozují a nemají vlastní skládku.
Proč tedy město Valašské Meziříčí vyžaduje po občanech maximální cenu za odpady?
A přitom hradí místní firmě TS Valašské Meziříčí (Marius Pedersen) zvýšené náklady na svoz a likvidaci odpadů z městského rozpočtu ve výši zhruba 2 mil.Kč, přestože podle názoru právního oddělení radnice je tato zvýšená úhrada nákladů v rozporu se smlouvou o dílo a se zadávací dokumentací k veřejné obchodní soutěži na provozování technických služeb ve městě!
Lokalita v Krhové na Hrádkách rozhodně není jedinou vhodnou lokalitou k založení nové skládky komunálního odpadu. Podle názoru projektantů skládek se dá taková stavba založit kdekoliv! Přitom v dané lokalitě není zajištěno dostatečné množství inertního materiálu na postupné zavážení odpadů, tak jak je plánováno, jelikož se jedná o bývalé vytěžené hliniště, kde je zřejmé, že dostatek hlíny nebude. Navíc se v dostupné vzdálenosti od Valašského Meziříčí nacházejí tři velké skládky komunálního odpadu s volnou kapacitou (A.S.A. skládka Bystřice s.r.o., ASOMPO Hladké Životice, Moravská skládková a.s.- Kvítkovice u Zlína), z nichž posledně jmenovanou vlastní přímo společnost Marius Pedersen. Nutno podotknout, že všechny výše uvedené skládky se nacházejí mimo obydlené zóny, což by nebylo v případě otevření nové skládky v Krhové na Hrádkách. Nejbližší rodinný dům by se nacházel přibližně 20 m od skládky! Tato vzdálenost by byla opravdu raritou v celé ČR, neli v EU. V příštím roce již bude možné vypovědět smlouvu se společností TS VM (Marius Pedersen) na svoz komunálního odpadu a tím se městu otevřou nové možnosti řešení této problematiky!
Celá dotčená oblast plánované skládky se nachází např. v CHOPAV (Chráněná oblast přirozené akumulace vod v povodí Moravy). V dotčené oblasti se nacházejí tři významné krajinné prvky (vodní tok Zhrádek ústící do Rožnovské Bečvy, jezírko v areálu současné skládky, přilehlý les). V těsné blízkosti několika metrů se nachází také významná část územního systému ekologické stability - lokální biokoridor.
Největším problémem, který přináší skládka, je nesnesitelný ZÁPACH, zvláště v letních měsících. Podle zkušenosti obyvatel Hrádek lze zápach skládky přirovnat k zápachu rozkládajícího se odpadu v otevřeném kontejneru. Navíc fouká vítr převážně ze strany dotčeného území přímo na zastavěné území s rodinnými domy. Ptáte se, jak mohou lidé, kteří bydlí na Hrádkách laicky poznat, z které strany vítr zrovna vane? Jsou to zkušenosti občanů z doby, kdy se několik desítek let provozovala původní skládka. Občané ulice Hrádky mají proto možnost srovnávat ovzduší ve kterém žijí nyní ( kterého si velice váží a chtějí si toto ovzduší zachovat), s nepříjemným ovzduším, ve kterém žili před lety.
Je velmi smutné, že zrovna takovou krásnou oblast, jakou je Krhová, Hrádky, Jehličná, západní oblast Zašové, dovolí město zdevastovat takovou stavbou jakou je velká skládka komunálního odpadu, která by několikanásobně překročila původně plánovaný objem a neúnosně by zatížila životní prostředí na další staletí. Proč tedy prosakují z města informace, že plánovaná skládka je již jistá věc a přitom stavební schvalovací proces k založení a otevření nové skládky podle současné legislativy je natolik složitý a zdlouhavý, že s takovou jistotou nelze tohle tvrdit. Dotčené pozemky, na kterých chce město založit novou skládku, se nachází v katastrálním území Krhová. Tato část města již delší dobu uvažuje o osamostatnění od města Valašského Meziříčí a zásadně nesouhlasí se založením nové skládky v této oblasti.
Občanské sdružení "Hrádky beze skládky"
---------------------------------------------------------------------------------
Změna pro skládku schválena (říjen 2008 Obelisk)
(vj) Změnou územního plánu schválili zastupitelé patnácti hlasy v polovině září záměr rozšíření stávajících ploch skládky komunálních odpadů v loka-litě Krhová - Hrádky. Občané dotčeného území se skládkou nesouhlasí a požadují posouzení záměru vlivu na životní prostředí - SEA. "Bohužel pro mne i ostatní lidi v této lokalitě, je toto místo pro skládku nejvýhodnější. Bohužel bude tento záměr i schválen. Podíváme-li se ale, jak děsivě se hranice skládky přibližuje k rodinným domkům i domu mému, budí to hrůzu", prohlásil Ing. Bernkopf a z důvodu osobní zainteresovanosti se zdržel hlasování. Záměr svým zdržením se nepodpořili ani Brouwerová a Navrátil. Bývalá předsedkyně osadního výboru Krhová PhDr. Holčáková s politování konstatovala, že je absurdní, že by zastupitelstvo, které má hájit zájmy občanů, mohlo něco takového schválit. "Zjistili jsme, že taková blízkost skládky od rodinných domů nemá v České republice obdoby. Jediný, kdo nám může "konkurovat", je snad jen hraniční přechod ve Varnsdorfu, kde nejbližšími domy jsou obchody vietnamských trhovců." Zástupci petičního výboru Hrádky beze skládky jednání přítomni nebyli. (pozn.Hbs - bohužel jsme ještě netušili, že ne o všech jednáních musíe být dostatečně informováni )
----------------------------------------------------------------------------------------
Obelisk leden 2009
MÍSTO SKLÁDKY CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ
Ano. Tak se změnila situace týkající se lokality Hrádky v k.ú.Krhová. Občanské sdružení "Hrádky beze skládky" si v průběhu roku 2008 nechalo zpracovat přírodovědný průzkum zájmové lokality. Výsledek doslova předčil to, čím sdružení argumentovalo již dříve. Byl zde potvrzen výskyt 13 druhů chráněných živočichů dle vyhlášky 395/1992 Sb. Z toho 9 druhů v kategorii silně ohrožený druh. Bylo konstatováno, že se jedná o unikátní lokalitu s doporučením na vyhlášení maloplošného chráněného území v kategorii přírodní památka. Povolení skládky by bylo v přímém rozporu se zákonem č.114/1992 Sb. S výsledky tohoto průzkumu byl podrobně seznámen starosta města VM a odbor životního prostředí.
"Hrádky beze skládky, o.s."
...............................................................................................
Obelisk únor 2009
Skládka se kvůli nesouhlasu občanů stavět nebude.
Nová skládka na Hrádkách nebude. S takovým závěrem se rozcházeli ze společného jednání dne 27.ledna zástupci občanského sdružení "Hrádky beze skládky" a radnice. Snahy o vybudování velkokapacitní skládky prosazované společností Marius Pedersen padly již dříve. Současná jednání se tedy týkala tzv. "malé městské skládky". Po přibližném nastínění její velikosti projektantem Ing. Svobodou se ale její plánovaný plošný rozsah o mnoho nelišil s původně plánovanou velkou skládkou. Záměrem města bylo spojit finanční náročnost rekultivace staré skládky s výstavbou nové.
I přestože uváděné důvody mají své opodstatnění a problém odpadů je velice ožehavý, občané Hrádek řekli své jednoznačné ne. V tomto závěru je plně podpořili i zástupci několika dalších občanských sdružení ve městě.
A jaké jsou argumenty proti skládce? Především podstatné zhoršení životního prostředí. Jako by nestačilo, že se na území města nacházejí podniky zaujímající čelní místa mezi znečišťovateli životního prostředí v republice.
Tak jak řekl starosta Jiří Částečka v závěru jednání "Jejich jasnému ne rozumím a proto bude město hledat jiné varianty řešení odpadového hospodářství".
Naše sdružení k tomu ještě dodává, že vybudovaní městské skládky by nebylo v souladu s plánovanou "Strategií rozvoje Zlínského kraje" bodu 3.1.1a - budování integrovaných systémů nakládání s odpady. Jedná se o spojování svozových oblastí do větších celků zajišťujících ekonomickou rentabilitu a proveditelnost investic či o realizace zařízení s kapacitou pro celý kraj.
Chápeme, že v době nárůstu cen ve všech oblastech života dojde v následných letech i ke zvýšení nákladů na likkvidaci odpadů. Je třeba ale připomenout, že výše poplatků za odpad je regulovaná státem a město doposud vybíralo od občanů poplatky skoro v maximální výši, a to i v době provozu staré skládky.
Jsme rádi, že alespoň v této oblasti dostalo životní prostředí ve městě zelenou.
Zdeněk Adamec
Hrádky beze skládky, o.s
..................................................
